Václav Šára (1893-1951)

Akademický sochař, malíř.

Narodil se v Příbrami 28. 11. 1893 jako třetí ze šesti dětí Františka Šáry a jeho ženy Marie, roz. Štístkové. Po maturitě na příbramské reálce v roce 1913 nastoupil ke studiu na sochařsko-kamenické škole v Hořicích, zde absolvoval v roce 1917 a nastoupil na AVU v Praze. Dva roky studoval u prof. Jana Štursy, poté přešel na medailérské oddělení Otakara Španiela, studia ukončil v roce 1921. Po absolutoriu pracoval v Praze, často pobýval v Příbrami. Vedle sochařství se věnoval i malbě (kromě hornických motivů také pohádkové, dále téma karnevalů a tančíren), byl členem spolku výtvarných umělců Marold, Syndikátu a Svazu výtvarných umělců.

V roce 1923 uspořádal Šára v Příbrami v kavárně Na Příkopech výstavu svých obrazů, zúčastňoval se také dalších regionálních výstav (krajinská výstava 1930, U Zlatého soudku 1939, v příbramské Sokolovně 1940). Na první z uvedených výstav vystavil sádrový model dvou postav z Filozofské historie. V roce 1938 bylo pískovcové sousoší Dílu Aloise Jiráska odhaleno v příbramských Jiráskových sadech.

Značnou část sochařského díla věnoval Šára hornické tématice. Od bývalých studentů VŠB Příbram získal zakázky: v roce 1938 bylo odhaleno sousoší prezidentů Beneše a Masaryka ve Štětí (po několika měsících muselo být odstraněno, v roce 1968 znovu instalováno, ale po okupaci 1968 znovu odstraněno, od roku 1990 je umístěno Mírovém náměstí ve Štětí). Na zakázku uhelných dolů v Břečťanech u Mostu realizoval cyklus bronzových reliéfů zobrazujících hornickou práci. Ty byly po likvidaci dolu přemístěny do SPŠ v Duchcově. Patinované sádrové odlitky zhotovil pro Příbram o několik desítek let později akad. sochař Ivan Lošák.

Po II. světové válce realizoval rozměrný reliéf nad hlavní bránu dolu „Prezident Roosevelt v Ervěnicích, pro důl Laušman v Lánech pomník horníků, umučených za německé okupace.

V sochařově rodném městě se můžeme setkat s dalšími díly: z roku 1924 pochází pamětní deska věnovaná Karlu Dominovi, dlouholetému řediteli učitelského ústavu (dnes budova obchodní akademie), z roku 1927 Šárova bronzová socha jinocha s praporem a ratolestí na Kotěrově pomníku padlých v 1. světové válce. Ve stejném roce byl odhalen pomník padlým občanům Březových Hor (v současnosti na náměstí Hynka Kličky). V roce 1932 byl zasazen na budovu radnice znak města Příbrami (spolupráce s Karlem Hojdenem), v roce 1934 byla realizována alegorická socha Lásky na balustrádě Svatohorského náměstí, v roce 1935 socha „Víra“ a „Spravedlnost“ (později nevhodně přemístěné do podloubí u svatohorských krámků). Koncem 30. let zpracoval Šára návrh kolumbária pro kostel Církve československé na Březových Horách, realizoval zde několik reliéfů a sousoší . Z r. 1937 pochází pomník obětem 1. světové války na příbramském hřbitově, kde je umístěno i několik dalších autorových plastik – náhrobek báňského úředníka Václava Oppla a profesora Báňské akademie Aloise Parmy. Z téhož roku pochází pamětní deska připomínající návštěvy T. G. Masaryka na Březových Horách, ze 40. let pamětní deska hudebnímu skladateli Josefu Bartošovi.

Poslední prací autora byl monumentální Památník Rudé armády v Mostě, odhalený v roce 1951.

Václav Šára zemřel 17. června 1951 v Praze. Pohřben je v rodné Příbrami.

Zpracovala: Hana Ročňáková, ředitelka Galerie Františka Drtikola Příbram