Augustin Jindřich Beer (1815-1879)

Augustin Jindřich Beer se narodil 15. 7. 1815 v Příbrami.

C. k. horní rada, specialista v oblasti geologie, důlního měřičství a úpravnictví, představitel Báňské akademie v Příbrami, v letech 1875 – 1878 její ředitel. Příbramský rodák, který pocházel ze zdejší měšťanské rodiny; syn Václava a Josefy Beerových pobývajících v domě na jižní straně hlavního náměstí.

Základní vzdělání získal v Příbrami na hlavní škole, poté absolvoval vyšší tříleté gymnázium v Praze (jedním z jeho učitelů byl i známý národní buditel Josef Jungmann) a v letech 1836 – 1839 Báňskou akademii v Banské Štiavnici. Ihned po studiích měl možnost seznámit se během několika zahraničních pobytů v Evropě nejen s problematikou povahy ložisek, způsobem jejich dobývání a s báňskou i hutní technikou, ale i s novými metodami otvírky těchto ložisek. Po návratu ze studijních cest byl dekretem dvorské komory přidělen roku 1841 nejprve jako horní praktikant k Vrchnímu hornímu úřadu v Příbrami. Postupem času se propracoval mezi uznávané specialisty u nás i v zahraničí.

Ve své době patřil k předním evropským znalcům v oboru hlubinného vrtání, jemuž věnoval mimo jiné i obsáhlou publikaci mezinárodního významu s názvem Erdbohrkunde z roku 1858. Tato kniha představovala první souborné zpracování nové discipliny vyhledávací techniky, a proto se stala po řadu let učebnicí v mnohých evropských báňských akademiích a v horních školách. Do ní vložil znalosti, které získal jako vedoucí státních kutacích prací na Kladensku v letech 1842 – 1849. Obdobný význam měla i jeho učebnice důlního měřičství z roku 1856.

Tento vynikající montanista stál v letech 1853 – 1863 v čele dolu Císaře Františka Josefa I. v Příbrami na Březových Horách (dnes Ševčinský důl – Hornické muzeum Příbram). Předtím přednášel na příbramském Montánním učilišti, kam nastoupil na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství a hornictví roku 1849 záhy po založení této školy, zpočátku jako první asistent pro obor hornictví. V roce 1851 pak došlo k další změně v jeho pracovním zařazení. Dekretem ministerstva zemědělství a hornictví byl jmenován prozatímním horním adjunktem a současně mu bylo určeno působiště na nově zřízené Horní škole v Příbrami určené pro přípravu důlních dozorců. Z místa vysokoškolského asistenta byl tedy přeložen na pozici učitele na tomto ústavu, kterému však byla přisuzována mimořádná důležitost v systému tehdejšího báňského vzdělávání. Na Horní škole v Příbrami působil do roku 1863, kdy byl ministerstvem financí zproštěn funkce prvního učitele Horní školy v Příbrami a povolán zpět na Montánní učiliště vést přednášky z hornictví a úpravnictví; o dva roky později již jako řádný profesor.

Roku 1865 bylo zároveň učiliště povýšeno na Báňskou akademii v Příbrami. V období let 1875 – 1878 byl Jindřich Augustin Beer jejím ředitelem. Augustin Jindřich Beer měl rozsáhlou soukromou knihovnu s odbornou literaturou a odebíral rovněž řadu časopisů (např. Časopis Českého Musea, Časopis Památek archeologických, Průmyslník a jiné). Podílel se na zpracování česko-německého a německo-českého slovníku v části věnované hornické terminologii (autor Josef Šumavský). V Příbrami se od prvopočátku v roce 1861 zapojil též do práce ve výboru Městské spořitelny. Zemřel roku 1879 a je pochován na příbramském hřbitově.

Mezinárodně uznávaný vědec z oblasti hlubinného vrtání a důlního měřičství, jehož dílo představovalo první souborné zpracování v rámci těchto montánních disciplin. Řadu zkušeností a poznatků získal a následně uplatnil v praxi během svého působení ve středních Čechách – na Kladensku a Příbramsku. Nejvyšší představitel Báňské akademie v Příbrami v 2. polovině 70. let 19. století.

Zemřel 8. 4. 1879 v Příbrami.

Text: PaedDr. Josef Velfl, ředitel Hornického muzea Příbram